V posledním kariérním článku jsme se začali připravovat na kariérní postup pomocí mapování vlivu. Tím jsme se provedli první přípravu - známe bojové pole, což je pro úspěch zásadní. Stejně tak jako je důležité znát terén je důležité znát své soupeře a jejich strategie. Ano skutečně nejste sami, kdo chce povýšit a zvýšit plat. Zájemců bude určitě více než volných pozic a proto se vaši kolegové stávají v tomto ohledu vašimi soupeři. Proto je důležité znát metody boje a odhalit vaše konkurenty. Znalost různých postupů samozřejmě využijete i vy, ale o tom později.
Začneme s metodou zřejmě nejjednoduší a tou je anální alpinismus - jak již název napovídá jde o metodu nadmíru přímou česky též zvanou lezení do zadku či lezení do prdele. Kolegy kteří provozují tento postup poznáte kromě hnědé hlavy značnou servilitou ke svým nadřízeným.
Anální alpinista se zaměřuje výhradně na cestu vzhůru, pokud je zkušený, ví že je lepší mít při stoupání oporu. Většina análních alpinistů však stoupá bez cizí pomoci, pokud se jim podaří uspět užijou si slávu na vrcholu sami, ale při pádu jim nikdo nepomůže a padají až na dno.
Řiťolezec tedy pracuje poměrně primitivním způsobem - vybere si nadřízené, kteří na něj mají největší vliv a kteří by mu mohli zajistit povýšení, zvýšení platu, či alespoň udržení místa. Ano někteří anální alpinisté bojují jen o udržení svého místa. Typicky si alpinista vybere anál svého nadřízeného, jeho nadřízeného případně dalšího člena managementu, do jehož týmu se chce dostat.
Jak se tedy anální alpinista projevuje:
Výhody a nevýhody této metody: